Co mění EAA pro weby a aplikace? Přístupnost jako byznysová příležitost

Od června 2025 platí nový zákon, který mění pravidla hry i pro digitální produkty. Banky, dopravci, e-shopy nebo telco firmy musí zajistit, aby jejich weby a aplikace byly použitelné i pro lidi se zdravotním znevýhodněním.

Jde o víc než jen splnění paragrafu. Jde o to, aby vaši službu mohli používat všichni. A také o byznys – firmy každoročně přicházejí o miliardy jen proto, že část zákazníků jejich službu vůbec nemůže použít.

Přístupnost není jen o správném kontrastu. A nedá se vyřešit na poslední chvíli. Jak vypadá v praxi? A co to znamená pro váš tým?

Věděli jste, že... v roce 1808 vynalezl italský šlechtic Pellegrino Turri psací stroj, aby jeho nevidomá přítelkyně mohla psát milostné dopisy samostatně – bez pomoci druhých a s jistotou, že budou čitelné? Už tehdy šlo o to zpřístupnit něco, co většina lidí považuje za samozřejmé. Dnes se o totéž snažíme v digitálním světě.

Co EAA v praxi znamená

Digitální produkty musí být použitelné i pro lidi se zdravotním znevýhodněním. Konkrétně:

• Tlačítka se smysluplnými popisky – ne jen ikona bez kontextu
• Text čitelný i na přímém slunci – dostatečný kontrast
• Různé způsoby ovládání – nejen dotyk, ale i hlas, klávesnice nebo gesta

Zní to jako detaily? Jsou to přesně ty detaily, které rozhodují, jestli někdo službu použije – nebo ji vůbec zvládne použít.

Změna se netýká všech. Ale pokud jste banka, dopravce, e-shop nebo telco firma, EAA pro vás platí – a bude potřeba podívat se nejen na web, ale i na mobilní aplikaci.

Kolik lidí to řeší

Až 20 % uživatelů může mít při používání webu nebo aplikace nějaké omezení. Podle WebAIM je až 94 % evropských webů nepřístupných. V Česku dokonce 95,8 %. Stovky tisíc lidí u nás naráží denně na překážky, na které nemusí: špatný kontrast, chybějící popisky, nečitelný text.

A to není jen etický problém. Je to byznysová ztráta. Pokud pro lidi služba není dostupná, jdou jinam. Přístupnost tak není jen splnění zákona. Je to šance oslovit větší publikum.

Svět nevypadá pro každého stejně

Většina principů, které EAA přináší, nejsou pro designéry novinkou. Čitelnost, kontrast, přehledná hierarchie – to patří k základům dobrého UX. Jako designéři často řešíme to, co se dá změřit. Ve Figmě nám pluginy ukážou, jestli je text dost kontrastní nebo jestli má tlačítko správnou velikost. Ale přístupnost není jen o barvách a číslech.

Design bychom neměli vnímat jen očima

Co se stane, když aplikaci čte nahlas screenreader (čtečka obrazovky) místo toho, abyste se na ni dívali? Když si někdo zvětší písmo? Když ovládá telefon jednou rukou v tramvaji? Tady začíná technická přístupnost – a realita, na kterou plugin nestačí.

Například:

• Tlačítko s ikonou lupy bez popisku – screenreader oznámí jen „tlačítko", ale jaké?
• Desetkrát za sebou „Zjistit víc" – bez kontextu k ničemu
• Zvětšený text – rozpadlý layout

iOS i Android mají pokročilé nástroje přístupnosti. Ale když aplikace není navržená s ohledem na různé scénáře, žádné systémové kouzlo ji nezachrání.

Přístupnost záleží i na kódu

Jako designéři můžeme kontrolovat kontrast, čitelnost, konzistenci. Můžeme zajistit, aby barva nebyla jediná informace. Přístupnost se ale netýká jen toho, jak aplikace vypadá, ale i toho, jak ji čte technologie. Co slyší někdo, kdo náš design nikdy neuvidí? Plugin ve Figmě nám na tohle nestačí. Ani developer to bez manuálního testu neodhalí. Teprve testování ukáže, jestli vše v reálu funguje.

Přístupnost je zkrátka týmová disciplína. Výsledkem pak není jen „přístupný" produkt, ale prostě dobře navržená služba. Pro všechny.

Již dávno před EAA jsme přístupnost řešili s klientem Národní muzeum, pro kterého jsme vyvíjeli aplikaci Národní muzeum v kapse.

Tady jsou konkrétní situace, na které jsme narazili:

Zvětšení textu v systému? Layout to musí zvládnout. UI musí být připravené na to, že si uživatel nastaví větší písmo – a rozhraní se nesmí rozpadnout. Ani při 200 % velikosti.

Obrázek bez popisku je neviditelný. Pokud se obrázky načítají z API, je potřeba s nimi posílat i smysluplný popis, jinak je prvek pro screenreader nesrozumitelný.

Dva texty, ale jeden význam. Pokud dlaždice zobrazuje název a cenu vedle sebe, dává smysl, aby je screenreader přečetl jako jeden logický blok – ne jako dva nesouvisející prvky.

Custom komponenta? Potřebujete sémantiku. Pokud vytváříte vlastní UI prvky (např. checkbox vykreslený v Canvase), je potřeba jim ručně přiřadit odpovídající roli, jinak systémové nástroje neví, jak s nimi pracovat.

Pořadí fokusů musí dávat smysl. Screenreadery se pohybují po obrazovce podle definovaného pořadí prvků. To musí být logické a odpovídat očekávané struktuře – ideálně tak, jak ji vnímá i zrakový uživatel.

Navigace ale není vždy jen lineární. Aplikace obsahují složité hierarchie, seznamy, menu – kde se uživatel může snadno „zaseknout". Například v nekonečném listu bez jasné zpětné vazby.

Proto je důležité, aby se vývojáři vraceli k designu a společně definovali, jak má interakce vypadat – nejen vizuálně, ale i v tom, jak se po ní bude pohybovat někdo, kdo ji neuvidí.

Video a audio obsah má pravidla

U videí je potřeba počítat s titulky – i u živých streamů. U přednahraného audia je povinný transkript (výjimku mají pouze živé audio přenosy bez záznamu).

Co jsme řešili v projektu Národní muzeum:

• čtečku obsahu pro zrakově postižené – včetně popisků obrázků a správného označení tlačítek
• dynamickou změnu velikosti písma, při které se UI nerozpadne
• světlý i tmavý režim a titulky k audiím

Základem byl seznam požadavků podle WCAG, který jsme přetavili do praktické specifikace.

To hlavní bylo začít včas. Přístupnost nejde dodělat později, když už je design i kód hotový.

A co testování?

Z pohledu testování přináší EAA nové výzvy. Testování už není jen o funkčnosti, ale také o tom, zda je služba opravdu použitelná pro všechny.

QA se stává klíčovým článkem mezi designem, vývojem a realitou – právě při testování se ukáže, jestli se přístupnost podařilo přenést z návrhů do produktu.

Otázkou zůstává, nakolik může přístupnost reálně otestovat člověk, který sám žádné omezení nemá. Simulace pomocí nástrojů nebo kontrola podle checklistu pomůže jen částečně – nikdy plně nenahradí skutečnou zkušenost.

Proto by mělo testování ideálně zahrnovat i uživatelské testy s lidmi se zdravotním znevýhodněním nebo spolupráci s organizacemi, které se přístupnosti věnují. Právě oni dokážou odhalit překážky, které běžný tester nevnímá.

Kde začít

EAA přináší nové požadavky, ale především připomíná, že dobře navržená služba funguje pro všechny. Nejde jen o splnění paragrafu – jde o to, aby lidé mohli vaši službu skutečně používat.

Pokud se vás EAA týká, doporučujeme začít s auditem současného stavu. Pomůže vám identifikovat, kde jsou největší mezery a co je potřeba upravit.

Můžeme vám s tím pomoct – od přípravy plánu až po konkrétní doporučení pro design, vývoj i testování. A pokud potřebujete formální jistotu pro případnou kontrolu, můžeme zprostředkovat nezávislý audit přístupnosti s certifikovaným partnerem.

Ozvěte se Lukášovi Strnadlovi, který Futured založil: lukas.strnadel@futured.app & +420 605 312 459.

Zdroje a další čtení

• Eurostat – Disability statistics: access to information and communication technologies – oficiální data EU o tom, kolik lidí se zdravotním znevýhodněním používá internet
• Craftzing – 94% of European websites are inaccessible to people with disabilities – evropská studie o přístupnosti webů
• WebAIM – The WebAIM Million report (2024) – pravidelná analýza přístupnosti 1 000 000 domovských stránek
• AccessiblyApp – Web Accessibility Statistics (2023) – souhrn dat z více studií, potvrzuje, že cca 70 % lidí se znevýhodněním opouští web, který je špatně ovladatelný
• Retail TouchPoints – The Cost of Inaccessibility (2023) – analýza dopadu nepřístupnosti na tržby retailu v USA (6,9 miliardy dolarů ročně)
• ThemeIsle – Web Accessibility Statistics (2023) – 20 % internetových uživatelů má nějakou formu postižení, tato skupina disponuje celosvětově 8 biliony USD ročního příjmu

Autorkou článku je designérka Tereza Lichá. Odborný vhled poskytli Jan Drásal, Matej Semančík a Jakub Voneš.