B2B digitální přehled – září 2026

Ahoj & dobrý den!

Minule jsem psal o rozdílu mezi appkou a produktem, a o tom, že/jak Apple posunul laťku z „neporušuje to pravidla” na „zaslouží si to vůbec existovat”. Tohle vydání B2B newsletteru krásně navazuje. Laťku totiž nezvedá jen Apple, zvedají ji všichni.

TLDR:

• Skládací iPhone přináší novou plochu, kterou appka buď chytře využije, nebo na ní jen bezradně visí.
• Evropský Cyber Resilience Act dělá z bezpečnosti zákonnou povinnost, a to s termínem, který se rozeběhl.
• Google na Androidu zavírá dveře anonymnímu sideloadingu.

Tři různé věci, které dohromady nesou jeden vzkaz: „funguje to” už nestačí. Čím dál víc záleží na tom, jestli za produktem někdo stojí (a kdo) a jestli si své místo obhájí.

A na závěr něco přímo od nás: sepsali jsme case study o tom, jak jsme pomocí AI zrychlili listing produktů pro Lékárna.cz o 40 %. Protože zvednutá laťka není jen o pravidlech a rizicích, ale taky o tom, kde technologie firmě reálně vydělá.

iPhone Duo (v prodeji od 23. října) přináší displej, jaký iPhone nikdy neměl. Rozložený se blíží velikosti iPadu mini a je to skoročtverec. Pro uživatele to není telefon a tablet slepené k sobě, ale jedna obrazovka, která se rozložením zvětší, protože oba displeje mají v podstatě stejný poměr stran.

Pro vás jako product ownera je to nová plocha, se kterou vaše appka musí umět něco udělat.

‍Co to znamená v praxi:

• Aplikace postavené na nativních SDK se přizpůsobí z velké části samy. To, co se osvědčilo u Liquid Glass, platí i tady: systém odvede většinu práce za vás. ALE jen když na těch nativních základech skutečně stojíte.
• Aplikace se nezmění samy od sebe jen tím, že je uživatel otevře. Aby uměly rozloženou plochu, musí být sestavené pro nový iOS. Do té doby poběží ve svém původním formátu, tedy klidně jen na půlce displeje, s prázdným místem okolo.
• Rozdíl mezi „appka běží” a „appka využívá plochu” je přesně ten rozdíl mezi appkou a produktem, o kterém tu píšu stále dokola.

👀 Podrobněji jsme se do layoutů a do toho, jak se na iPhone Duo připravit, pustíme v samostatném článku, který pro vás už chystáme.

Pro koho to bude super:

• Appky, kde dává smysl vidět seznam i detail najednou. Mail, poznámky, tickety, CRM, čtečky. Klasický split view (seznam vlevo, obsah vpravo) je přesně to, co rozložená plocha nabízí.‍
• Informačně hutné aplikace. Dashboardy, počasí, finance, analytika. Víc prostoru znamená víc kontextu bez neustálého přepínání obrazovek.
• Produktivita a multitasking obecně.

Kde bych se naopak nehrnul:

• Jednoúčelové appky s jednou akcí (jeden formulář, jedno tlačítko). Roztažením nezískáte hodnotu, jen prázdné místo.
• Appky, jejichž hodnota je v rychlém otevřít – udělat – zavřít. Optimalizace na velkou plochu je pak investice bez návratnosti.
• Hry a plně custom UI, které nestojí na systémových komponentách. Tam se nic zadarmo nepřizpůsobí a je to vždycky práce navíc.

A jeden strategický tip, který se snadno přehlédne:

Skládací iPhone není jediný důvod, proč přemýšlet o adaptivním layoutu. Jakmile appku připravíte tak, aby uměla využít víc plochy, otevíráte si dveře i jinam: na iPad a hlavně na Mac. Adaptivní layout je takový oslí můstek: aplikace, která už umí „velké plátno”, se na macOS dá rozběhnout skoro zadarmo. Jedna investice, tři platformy.

💡 Co to znamená pro váš byznys

Nativní SDK = adaptace na skládačku i Mac bude řádově otázka cílených úprav, ne přepisu. Custom nebo hybridní řešení = počítejte s prací navíc a rozhodněte se, jestli se vyplatí. Samotný redesign kvůli skládačce může počkat. Zvažte, kolik vašich uživatelů takové zařízení reálně má, a podle toho velkou investici načasujte.

Hlavní myšlenka, kterou si odnést? Adaptivní layout se vyplatí i bez skládačky. Berte ho jako přípravu na víc platforem, ne jako náklad kvůli jednomu telefonu.

Poměrně tiše naběhla věc, která se dotkne většiny firem. Ohlašovací povinnost podle evropského Cyber Resilience Actu (CRA) začíná platit 11. září 2026, tedy víc než rok před obecnou účinností nařízení 11. prosince 2027.

Co to konkrétně znamená? Od 11. září musí výrobci produktů s digitálními prvky hlásit aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné incidenty. První varování do 24 hodin od chvíle, kdy se o nich dozvědí, plná notifikace do 72 hodin. Hlásí se agentuře ENISA a národnímu CSIRT přes jednotnou platformu.

A teď ta past, kterou většina přehlédne

Spousta firem si myslí, že se povinnost týká jen produktů uvedených na trh po 11. září. To je omyl. Nařízení ji rozšiřuje na každý produkt s digitálními prvky, který na trhu EU už je. Router z roku 2022, firmware z dob pandemie, appka, kterou jste vydali před třemi lety a od té doby ji „jen” provozujete.

Zdroj: Evropská komise – CRA reporting · HeroDevs: CRA Reporting Obligations Start September 2026

Na červnovém mDevCampu spojila celý sál kyberbezpečnost (na YouTube už najdete záznam všech talků). Tohle je přesně důvod, proč. Přestala to být technická nice-to-have věc někde vzadu v backlogu. Je to zákonná povinnost s termínem, který právě už běží.

💡 Co to znamená pro váš byznys

Zjistěte*, jestli vaše produkty spadají do působnosti CRA a kdo u vás drží ohlašovací proces. Když se objeví aktivně zneužívaná zranitelnost, 24 hodin uteče rychle. Přehled komponent na úrovni SBOM potřebujete fakticky už teď. Bez něj 24hodinovou ohlašovací povinnost prostě nesplníte.

*Kde si ověřit, jestli spadáte pod CRA

1. ‍Kde váš software běží? Akční rádius CRA se soustředí na produkty s digitálními prvky (PDE). Pokud se kód spouští na zařízení koncového uživatele (mobilní aplikace, desktopový klient, plugin do prohlížeče, firmware), spadá pod CRA. Čisté cloudové služby (SaaS přístupný výhradně přes prohlížeč) jsou regulovány jako služby, a spravuje je tak primárně směrnice NIS2.
2. Projděte oficiální scope guidance Komise. Nebo použijte nástroj nezávislé komunitní a odborné iniciativy, např. cyberresilienceact.eu, které z oficiálního dokumentu vycházejí a převádějí ho do lidské řeči.‍
3. Sebehodnocení pro menší firmy. Agentura ENISA v červenci 2026 publikovala dokument a hodnoticí kalkulátor SME Cyber Resilience Maturity Assessment Model, který slouží malým a středním firmám jako praktický dotazník ke zjištění jejich zralosti a gaps vůči požadavkům CRA.‍
4. Kam se hlásí. Výrobce zadává ohlašovací data přes centralizované rozhraní CRA Single Reporting Platform (SRP) spravované agenturou ENISA. Platforma hlášení automaticky přeposílá na národní CSIRT v zemi sídla výrobce (v Česku ve spolupráci s NÚKIB).

Od konce roku 2026 bude Google vyžadovat, aby každý vývojář ověřil svou identitu, než půjde jeho appka nainstalovat na certifikované Android zařízení, a to i když ji distribuuje mimo Google Play. Neověřené aplikace budou úplně zablokované. Vynucování startuje 30. září 2026 v Brazílii, Indonésii, Singapuru a Thajsku a globálně se rozšíří v roce 2027.

Není to kontrola obsahu appky, ale toho, kdo za ní stojí. Vývojáři budou muset uvést své zákonné jméno, adresu, e-mail a telefon, což mimochodem může nezávislé vývojáře dotlačit k tomu, aby se kvůli soukromí radši zaregistrovali jako firma.

Přeloženo do lidštiny

Nainstalovat appku přes APK nebo z alternativních zdrojů půjde jen tehdy, když je vývojář registrovaný v Android Developer Console – a každá distribuovaná aplikace musí být tímto vývojářem podepsaná. Anonymní už to tím pádem opravdu nebude: každý malware půjde dohledat zpátky ke konkrétnímu vývojáři. Google to obhajuje čísly: podle jeho vlastního průzkumu chodí ze sideloadovaných zdrojů 50× víc malwaru než z Google Play. Druhá strana téže mince je ale nepřehlédnutelná. Zároveň to Googlu dává výrazně větší kontrolu nad tím, co běží na každém jednotlivém zařízení.

A jsme zpátky u toho, o čem píšu pořád dokola. Apple i Google ve stejném roce utahují, kdo smí co vydat a udržet na světě. Laťka se posouvá od „funguje to" k „patří to sem a je za tím někdo zodpovědný”. Přesně ten rozdíl mezi appkou a produktem.

Zdroj: Android Developers Blog – developer verification · TechCrunch: Google will require developer verification

💡 Co to znamená pro váš byznys

Pokud cokoli distribuujete mimo Play Store (firemní appky pro zaměstnance, zákaznické appky, přímé APK, MDM nasazení, alternativní story) začněte s verifikací teď. Nechcete řešit registraci a ověření identity ve chvíli, kdy vám vynucení zrovna dorazí do trhu.

Globální rollout je až 2027, takže čas na přípravu je. Ale ne nekonečně, a čtyři první země ukazují směr.

Pomocí AI jsme zrychlili listing produktů o 40 %. Pro firmu je to obrovská úspora v mnoha vrstvách, které už prostě mění celý byznys. Co těch 40 % reálně znamená:

• Čas a kapacita. Stejný tým zvládne zalistovat víc produktů. NEBO se uvolní na práci, kde je potřeba úsudek, ne rutina. Nemám rád „ušetříme lidi", daleko důležitější mi přijde perspektiva: „lidi dělají hodnotnější věci než přepisování parametrů”.
• Náklady. Nižší jednotková cena za nalistovaný produkt. U velkého e-shopu s tisíci nových položek ročně se to už pěkně posčítá.
• Time-to-market. Tohle může často firmě přinést ty největší peníze. Produkt, který je online o dny dřív, začne dřív vydělávat. U sezónního zboží nebo novinek obrovský náskok.
• Konzistence a škálovatelnost. Kvalita listingu nekolísá podle toho, kdo zrovna listuje. A když přijde velký nápor (import, nová řada, akvizice sortimentu, you name it), firma to ustojí i bez toho, aby najímala a zaškolovala nárazově.

Pro mě (a nás ve Futured) je v tom celý rozdíl mezi AI „na efekt” a AI, která byznysu skutečně pomáhá.

Přečtěte si případovou studii o naší práci pro Lékárna.cz.

A na úplný závěr radost: Jsme mezi vítězi Clutch Global Awards

Řadíme se ke 15 nejlepším firmám na světě ve vývoji v Kotlinu. Cena je fajn. Ale nejvíc nás těší, za co konkrétně přišla. Protože to stojí přesně na tom, o čem tenhle newsletter celou dobu je.